Děkuju Krásné

11. ledna 2012 v 17:50 | T. |  Krásná.cz

Nadpis vystihuje vše, i když by to spíš mělo znít "Děkuju čtenářům Krásné". Možná jste si toho všimli, možná ne, ale poslala jsem svůj příběh o znásilnění na Krásnou. Přiznám se, že jsem toho litovala ve chvíli, kdy jsem klikla v emailu na odeslat. Nechtělo se mi to šířit takhle veřejně (přece jenom blog je trochu komornější), ale už jsem to nechala být. Sice mě napadlo, že bych to mohla dalším emailem zrušit, ale neměla bych záruku, že to udělají a ještě si o mně budou myslet bůh ví co. Tak jsem se mohla jen modlit, že k uveřejnění vůbec nedojde. No po pár týdnech došlo.

Když jsem přišla jedno odpoledne ze školy a zapnula jsem počítač, ještě jsem nic netušila. V klidu jsem si udělala něco k jídlu, zkontrolovala jsem email a pak jsem málem dostala infarkt, když jsem otevřela stránku Krásné a viděla tam nadpis, který přesně vystihoval můj příběh (ten nadpis jsem nevymyslela já, ale trefili to).

Ani jsem to neotevřela a hned jsem vypnula počítač. Nechtěla jsem to číst a rozhodně jsem nechtěla vidět ty komentáře. Už jsem četla spoustu příběhů čtenářek na Krásné (vlastně všechny, které kdy vyšly), a nechtěla jsem, aby mi někdo nadával a urážel mě, jako to bývalo v komentářích pod některými ostatními příběhy.

Ale večer mi to nedalo. Věděla jsem, že kdyby to bylo něco hrozného, měla bych z toho deprese, ale neodolala jsem. V první řadě mě potěšilo, že příběh zůstal beze změny (u jiných příběhů se autorky dušovaly, že redakce jejich příběh změnila, to když se objevovaly komentáře, že je vymyšlený). To bylo první pozitivum.

A teď komentáře. Těma jsem byl doslova nadšená. Až na jednu pisatelku (nebo pisatele) byly všechny komentáře pozitivní. Strašně se mi ulevilo! Zaznívala tam slova podpory, přání hodně štěstí a podobně. Strašně mi to pomohlo po psychické stránce, protože jsem si připadala, jako by stáli všichni za mnou a dodávali mi odvahu. Doufám, že až tohle všechno o mně vypluje na povrch, budou lidé z mého okolí stejně "hodní" a nebudou mě třeba odsuzovat za všechny moje nešvary.

Všem, kdo tam zanechali komentář, bych chtěla ještě jednou strašně moc poděkovat za podporu, protože to pro mě hodně znamená. Cítím se díky tomu silnější a věřím, že se z toho jednou dostanu. Sice stále nemám odvahu, abych to dobrovolně někomu řekla, ale nebudu se tolik děsit toho, až to vyjde najevo.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Angel-ina* Angel-ina* | Web | 11. ledna 2012 v 17:53 | Reagovat

Málo kdy se stane, že na Krásná.cz uvidím nějaký komentář, kterým by čtenářky autorku/ky povzbuzovali do dalšího psaní ...

2 BebeSušenka BebeSušenka | Web | 11. ledna 2012 v 17:55 | Reagovat

ten článek jsem četla. Je mi to moc líto a držím ti palce, ať se z toho brzo dostaneš! :-)

3 Lyra Lyra | Web | 11. ledna 2012 v 17:59 | Reagovat

Muselo to byť niečo strašné :-( Ja som ten článok na krásnej nečítala, akosi to vždy preskakujem oblúkom, lebo nikdy nemám záruku, že príbeh, ktorý ma tak rozľútostní je pravý. Ale ten tvoj si prečítam. Je dobré, že si to tam poslala. Je to naozaj prvým krokom, k akému takému zlepšeniu. Želám veľa šťastia :-)

4 kajka kajka | E-mail | 11. ledna 2012 v 18:06 | Reagovat

och ty si poriadne chúďa . musí to byť pre teba hrozné nezávidím ale vela šťastia nek sa s toho rýchlo dostaneš lebo naozaj to muselo byť hrozné vela šťastia :-)

5 T. T. | Web | 11. ledna 2012 v 19:41 | Reagovat

Děkuju! Děkuju! Děkuju všem!

6 Vendy Vendy | Web | 11. ledna 2012 v 23:03 | Reagovat

Některé komentáře na Krásné jsou dobré. Ve smyslu "rozumné". A myslím, že tvůj článek ( i když jsem ho nečetla) by si nezasluhoval nějakého odsuzování. I když pitomec se najde všude...
Říká se, sdělená bolest-poloviční bolest. Sdělaná radost-dvojnásobná radost. A platí to vždycky. Věřím tomu, že to časem překonáš. A z bývalé nepěkné zkušenosti zbude jenom vzdálený stín. Určitě se budeš znovu usmívat a budeš ráda mezi lidmi. A dokážeš se i bavit, věřím tomu a posílám ti sluníčkovou energii. Ať ti rozjasní den. 8-) :-)

7 Meggy Meggy | Web | 12. ledna 2012 v 17:47 | Reagovat

Tyjo. Velice obdivuju, že ses odvážila o tom promluvit a poslat to na Krásnou. To je velký krok k lepšímu. Gratuluju :)

8 T. T. | Web | 12. ledna 2012 v 20:28 | Reagovat

Vážně nevím, kde se ve mně vzala ta odvaha to poslat, asi jsem měla nějaký záchvat (bylo to ještě v prosinci). Ale teď už toho nelituju, ty komentáře a vůbec celý tenhle blog mě posunul dál a já jsem za to strašně ráda. Nechápu, že mě to nenapadlo dřív.

9 Succuba Succuba | Web | 25. ledna 2012 v 21:32 | Reagovat

Ach bože, chudinko, příběh na krásná.cz jsem nečetla, ale stala se mi stejná věc. Nevím teda jak moc stejná, ale "název" má totožný. Je pravda, že já jsem se povrchově zvpamatovala docela rychle, ale v hloubi duše to doopravdy zanechalo rány. A to se mi to stalo "celkem" nedávno. Když se na to dívám s odstupem, vlastně mě to hodně změnilo. Držím ti palce, ať se z toho vzpamatuješ, minimálně stejně jako já. Pokud možno ještě víc. :) Jsi statečná!

10 Oli Oli | Web | 15. února 2012 v 4:12 | Reagovat

:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama