Psychiatrie

23. prosince 2011 v 19:10 | T. |  Vzpomínky

Moje první dny v léčebně byly…nechci říct hrozné, to slovo si chci schovat na pozděj, ale asi ano…byly hrozné!

První noc jsem strávila v izolaci, asi jsem nespala, ale protože jsem byla něčím otupělá, byla jsem klidná. Druhý den to bylo horší. Hned ráno mě nutili jíst rohlíky se šunkou, takovou porci, kterou jsem nejedla ani když jsem byla "normální". Samozřejmě jsem to nesnědla, protože jsem měla žaludek stažený, bolelo mě z toho břicho. Celou dobu nade mnou stála sestra s dost nafoukaným výrazem. Hnusila jsem se jí, to jsem poznala hned. Taky mě nutila do jídla, protože jinak prý nebudeme kamarádky. Já jsem s ní kamarádit nechtěla!

Po "snídani" mě odvedla za doktorkou. Byla tam i moje psycholožka. V první řadě mě svlékli do spodního prádla, zvážili mě, změřili, vyfotili si moje jizvy i rány. Cítila jsem se ponížená, brečela jsem u toho a k dalšímu zhroucení jsem neměla daleko. Psycholožka se mě pořád ptala, proč jsem se začala řezat (do té doby o tom nevěděla), proč jsem jí něco neřekla, že je tam od toho, aby mi pomohla, ale jak to má udělat, když nespolupracuju. No bylo to šílené.

Taky se rozhodovali, jestli mě nechat na dětském oddělení, kde jsem byla, nebo mě rovnou převézt na psychiatrii k dospělým, protože jsem byla už za hranicí, do které přijímali dětské pacienty. Nakonec si mě tam nechali, asi uznali, že se chovám jako děcko, ale byla jsem tam suverénně nejstarší, ale ne nejhubenější. To tam byla taková soutěž. I když tam hlavně holky byly kvůli poruchám příjmu potravy, soutěžily mezi sebou, která je nejštíhlejší. Postavené na hlavu, já vím!

No, po tomhle úvodu mě přesunuli na pokoj, který ale už nebyl jen pro mě. A to už byl zase čas na jídlo. Ještě jsem se nevzpamatovala ze snídaně a už mě nutili zase něco jíst. Asi dvakrát jsem si kousla banánu a šlus, zvracela jsem. A to se stávalo v prvních dnech docela často. Pořád mě nutili jíst a hlídali mě, abych nezvracela, i když tomu těžko zabránili, když jsem to udělala v jídelně. Říkala jsem jim, že nemůžu jíst ne proto, že nechci (vážně jsem měla hlad), ale proto, že prostě nemůžu. Bylo toho hodně a můj žaludek nezvládal. Vyhrožovali mi jakousi sondou, pár holek ji tam mělo (takovou hadičku v nose napojenou na pytlíček s výživou, který musely tahat sebou) a to možná zabralo a já jsem se víc snažila. Jedla jsem klidně i půl hodiny, i když tam byly časové limity, ale nechali mě, protože viděli, že se snažím.

A teď k té hrůze! Moje psycholožka mě předala do péče tamního psychologa, protože za mnou samozřejmě nemohla pořád dojíždět. A kdo byl ten psycholog? Jmenoval se Hrůza! Svěřily byste se někomu s takovým jménem, kdo pracuje v psychiatrické léčebně? A ještě ke všemu to byl muž! Málem mě z něj porazilo, když jsem ho poprvé viděla. A on mi chtěl s klidem podat ruku, i když musel z mých papírů vědět, že to není dobrý nápad.

Málem jsem mu utekla, ale on se mě v klidu zeptal, jestli mi on osobně nějak ublížil. To samozřejmě ne, tak jsem zakroutila hlavou. A on hned, že to ani nemá v plánu, že je tam od toho, aby mi pomohl a že se do toho můžeme pustit. Posadil se a vyzval i mě, abych si udělala pohodlí. Přiznám se, že to mě docela odzbrojilo a zůstala jsem. Stejně by mě k tomu asi donutili.

Naše sezení probíhala stylem, že on seděl v křesílku a já schoulená do klubíčka co nejdál od něj. Hned na začátku jsme si vyjasnili, že se mě nemá dotýkat a opravdu to nikdy neudělal. Ze začátku jsem nebyla moc sdílná, přece jenom to byl pro mě cizí člověk, ale nevím jak, ale rozpovídal mě. Řekla jsem mu všechno i to, co nevěděla moje psycholožka, teda to řezání, i důvody, proč jsem hubla. Bedlivě mě poslouchal, nic mi nevnucoval a tím si mě získal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Oli Oli | Web | 15. února 2012 v 3:06 | Reagovat

Páni.. joo, sondu bych nikdy nechtěla, už nerada ji někomu zavádím :-x

2 Mudr.petrak Mudr.petrak | Web | 16. února 2012 v 11:30 | Reagovat

Muselo to být opravdu těžke, ale zvladla jsi to, Jsi skvela.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama