Důvody k řezání

20. prosince 2011 v 22:16 | T. |  Sebepoškozování

Důvodů, proč se řezat je celá řada. V mém případě to bylo proto, abych si ulevila od duševní bolesti a abych potrestala svoje tělo. Ale to jsou moje důvody. Co člověk, to jiný příběh, jiný problém a jiný důvod.

Ale v první řadě uvedu ten (pro mě) nejhlavnější důvod. Fyzická bolest, která je u řezání sice individuelní (záleží na prahu bolesti), ale silná (kvůli nervovým zakončením ve svrchní vrstvě kůže), totiž spolehlivě utlumí bolest psychickou. Určitě každý zažil třeba bolest hlavy (menstruační bolesti), ale když se náhodu kopl do palce, bolest hlavy zmizela. Jednu bolest nahradí druhá (i když v tomhle případě obě fyzické). Ale která je snesitelnější? Úzkost a myšlenky na něco černého, nebo jakási cukavá bolest na ruce? Někdo možná řekne, že deprese, zlost, bezmoc a podobně, se dá zahnat i jinak, ale jak? Sportem? Funguje to na všechny? Každý prostě potřebuje něco jiného.

Vy, co tohle odsuzujete, se zeptejte sami sebe, už jsem zažil takovou bolest, která mě srážela na kolena? Už jsem se cítil tak strašně, že jsem to chtěl skončit? Už jsem se hnusil sám sobě do takové míry, že jsem si chtěl ublížit? A takových otázek je víc. Silný jedinec odpoví na všechny ne! Ale ne každý je silný, ne každý věří sám v sebe a ne každý má třeba takovou podporu ve svém okolí.

Když má člověk depresi, stává se z něj v podstatě prázdná schránka, bytost bez emocí, citů, a řezání je způsob, jak něco cítit, cokoliv, třeba i bolest, ale chce si dokázat, že ještě žije.

Někteří, co se řežou, touží po pozornosti, chtějí, aby je někdo litoval, ale to je psychická porucha, která sem moc nepatří. Takoví lidé jsou podle mě sobečtí.

Ale na druhou stranu může takový člověk řezáním upozorňovat, že má jiný problém, že se cítí sám, bezmocný.

Dál, jak už jsem psala, jde u někoho o trest. Chce potrestat sám sebe za něco…je jedno za co, důvod se vždycky najde…třeba že není dost dobrý. Tohle je například případ jedinců, na které jsou kladeny příliš vysoké nároky, třeba ze strany rodičů, šéfa v zaměstnání. A když vám někdo pořád dokola omýlá, že jste neschopní, že za nic nestojíte, že jste to zase nezvládli…no není to na kudlu?

A pak je tu ta lepší stránka věci, za kterou mě možná někteří odsoudí, ale není to nabádání, abyste s tím začínali. Tou věcí je jistý pocit štěstí, úleva, která se alespoň mně rozlije po těle, nával radosti. Ta až perverzně úchylná radost z pohledu na vytékající krev z rány, to příjemné mravenčení, cukání v ráně. Whau!

Nechci tu tvrdit, že je to jako droga, i když jsem četla, že je to návykové. Možná trošku! Mně se ale několikrát stalo (nebývá to pokaždé), že jsem se dostala do jakéhosi rauše, takového stavu blaženosti, že jsem se cítila šťastná. ANO, já jsem se cítila šťastná, i když tohle slovo v posledních letech nepatří do mého slovníku. Prostě jsem jen hypnoticky sledovala odkapávající krev a byla jsem schopná ležet třeba dvě hodiny na dlažbě v koupelně a neexistovalo nic, jen já, krev, takový hřejivý pocit, který se mi rozléval po těle a víc nic. Žádná bolest, žádné výčitky, prostě nic zlého.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Oli Oli | Web | 15. února 2012 v 2:37 | Reagovat

Myslím, že by sportování pomohlo, ale copak jde sportovat 24hodin denně?? Dobrý pocit po sportu, myslím, netrvá moc dlouho..

2 Anett Anett | E-mail | Web | 11. června 2012 v 20:10 | Reagovat

já tohle téma hodně chápu,,,sama jsem si tím prošla,,,mé důvody byly jednoduché,násilí,rodiné problémy,psychika,stres...nakonec mě z toho dostala kamarádka,,,řekla mi něco ,čím mě donutila s tím něco dělat

3 T. T. | Web | 11. června 2012 v 20:38 | Reagovat

[2]:  Co ti řekla?

4 Dony Dony | 1. ledna 2013 v 22:45 | Reagovat

Úplně úžasně jsi dokázala popsat přesně to, co jsem se snažila tolika lidem vysvětlit..

5 Ester Ester | 3. června 2013 v 0:12 | Reagovat

I agree with you *___*

6 Simča Simča | 10. dubna 2014 v 19:03 | Reagovat

Já s tebou maximálně souhlasím..procházím si tím právě teď (bohužel..nejsem silná) a vím jak moc je to špatné...teď je to měsíc co jsem to neudělala. Dozvěděl se to až po půl roce můj kluk a jakým způsobem reagoval? SEŘVAL MĚ... ale totálně se se mnou pohádal.. Díky němu to už měsíc nedělám, ale jak dlouho to vydrží? Je to těžké, ale možná mi tím jak na mě řval trošku pomohl. Ikdyž jsem slabá na jeho překypující city.

7 Verunka T. Verunka T. | Web | 10. dubna 2014 v 21:30 | Reagovat

[6]: Gratuluju k měsíci abstinence ;-)
Ono někdy je lepší nechat se pořádně seřvat, protože v afektu člověk říká pravdu a leccos si tak uvědomíš. Ale i tak si myslím, že by sis měla najít ty sama důvod, proč s tím přestat, ne jen kvůli tomu, že to chce tvůj přítel. Pro začátek by to chtělo uvědomit si, proč jsi s tím začala a pokusit se s tou příčinou vypořádat jinak

8 Simča Simča | 11. dubna 2014 v 20:07 | Reagovat

Moc děkuju....poslední dobou se o to hodně snažím a myslím si, že se to lepší. Máš pravdu, že tím že na mě řval mi nejspíš otevřel mysl a já mohu více přemýšlet nad tím co dělám nebo co jsem udělala. Ano snažím se s tím vypořádat a jediný v co doufám je to, že najdu svoje staré JÁ. :-)

9 Kačka Kačka | 5. října 2014 v 19:30 | Reagovat

Přesně jsi to popsala... Mám panické záchvaty, a řezání je jediný způsob co znám jak se s tím vyrovnat. Mám často myšlenky na sebevraždu a nebojím se smrti. Bojím se, co by se stalo kdyby se mi to nepodařilo.
Co se týče řezání pro pozornost, úplně nesouhlasím. Jestli se někdo sebepoškozuje, aby dosáhl pomoci ostatních, zřejmě má nějaký psychický problém, který sám nedokáže vyřešit a nemá to moc společného se sobectvím.

10 Es2017 Es2017 | E-mail | 14. března 2017 v 21:07 | Reagovat

Ahojte, som študentkou psychológie v Olomouci. Oslovujem vás prostredníctvom tohto príspevku z dôvodu, že *hľadám* ľudí - konverzačných partnerov pre svoju bakalársku prácu, ktorá je zameraná na zámerné sebapoškodzovanie. Výskum bude prebiehať formou rozhovorov. Všetko bude kompletne ANONYMNÉ. Hľadám ľudí vo veku od 18 rokov, ktorí sa v minulosti či naďalej v súčasnosti sebapoškodzujú. V prípade akýchkoľvek otázok ma prosím kontaktuje prostredníctvom mailu: vyskumdsh2017@gmail.com. Ďakujem vopred.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama